Dvorcová zástavba v okolí brány D

výroba mincí, kovářství a zpracování dalších kovů na hradišti a oppidu. 

Základní informace: 

Po levé straně dnešní přístupové cesty byly archeologickým výzkumem objeveny pozůstatky mincovní dílny z 2. a 1. stol. př. n. l. Dílna se sestávala z několika staveb, původně patrně tvořících jeden či více dvorců. Pozornost na sebe hned vzápětí upoutal nález drobných bronzových vah a řady zlomků hliněných destiček, určených pro odlévání střížků k ražbě mincí. 

Podrobně: 

Doklady výroby mincí byly odhaleny celkem ještě na dalších třech místech: za hlavním vstupem do oppida (viz následující stanoviště), na nejvyšším vrchu – akropoli – a dále na opevněném předhradí. Ražba mincí se odehrávala ve 2. a 1. stol. př. n. l. Analýza složení kovu prokázala tehdy pro mince preferované velmi ryzí zlato a stříbro. Zlatý nebo stříbrný prach, popř. další formy drahého kovu, byly před vložením do misek pečlivě naváženy a následně byla celá destička vložena do výhně, kde se kov roztavil a zcelil se do podoby nevyražené mince, tzv. střížku. Do něho byl pak vyražen požadovaný emblém. Podle všeho činnost tohoto dílenského okrsku přerušily události z 50. nebo 40. let př. n. l., kdy byly na celé řadě míst oppida doloženy mohutné požáry a ve zde zkoumaném prostoru se našla řada mužských kostí s nezhojenými zraněními, místy dokonce i s viditelnými zásahy, které byly na kostech provedeny posmrtně. Jakou konkrétní podobu tyto události měly, je nám zatím stále neznámo. 

Kromě jiného zde byly nalezeny ještě set drobných závaží, součásti výzbroje, bronzový prsten a další předměty osobní výbavy. Zajímavostí je i kostěné pisátko, tzv. stylus, kterým se zde snad vedly hospodářské záznamy. Znalost písma navíc byla u keltů poměrně vzácná, a když už ho používali, tak řeckou abecedu nebo latinku. Výrobu mincí zde podle dalších nálezů doprovázela i šperkařská a kovářská výroba.