Akropole II

aktivity na akropoli mladší doby železné 

Základní informace: 

Po čilém ruchu na akropoli v 6. a 5. stol. př. n. l. si vrchol kopce od lidí odpočinul na přibližně 200 let. Později, přibližně od poloviny 2. st. př. n. l., zde byl postupně vystavěn nejvýznamnější stavební celek z doby oppida mladší doby železné. Na ploše téměř 5700 m2 byl odhalena soustava několika dvorců, které sloužily jako příbytek tehdejším špičkám společnosti, snad samotným vládcům oppida a blízkého okolí (viz trojrozměrná rekonstrukce). Kromě toho zde byla nalezena i prostorná svatyně, nechybí ani doklady řady řemeslných činností a ražby mincí. 

Podrobně: 

Dvory vládců oppida:

Podobně jako hlavní brána oppida, i zdejší zástavba čítala celkem pět přestaveb po dobu přibližně 150ti let. Oproti neobvyklému areálu z 5. století př. n. l. se přibližně v polovině 2. století př. n. l. akropole začala zastavovat jednotlivými dvory (viz obrázková galerie). Ty se sestávaly z obytných domů, špýcharů, stodol a dalších budov. Předpokládány jsou domy stavěné ze zdobně tesaných dřevěných prvků, včetně staveb patrových. Výrobní aktivity, vyskytující se na akropoli oppida Závist spíše při jihovýchodní straně akropole, jsou zastoupeny především kovářstvím (viz trojrozměrná rekonstrukce). Doložena je ale i výroba mincovních střížků, stejně jako práce s bronzem, popř. dalšími kovy. Z nálezů zaujmou různé druhy nářadí, související jak s kovářstvím (např. výhňové lopatky), tak i kovové pruty (tzv. ingoty) pro další využití. Ve dvorcích na akropoli se zpracovával i jantar, vyráběly se zde i výrobky z kosti, jako např. v daném období velmi oblíbené hrací kostky. Tak jako na většině ostatních míst, i zde se setkáme s doklady zpracování textilu. Hůře se konkrétními nálezy dokládají méně čitelné řemeslné aktivity jako koželužství, bednářství, bečvářství, truhlářství, soustružnictví, košíkářství, barvířství a kolářství. Množství vyráběných nářadí a potřeb muselo být značné, stejně tak i jejich škála. Jen z oppida Závist jsme napočítali celkem 85 druhů železného nářadí (viz obrázková galerie). Kromě běžného nářadí doplňují nálezové spektrum různé klíče, od velkých k vratům, či dveřím po drobné od truhel a skříněk. Nálezů charakteru výbavy jednotlivců a domácností je nepřeberně: toaletní potřeby, šperky, prsteny, mince, kuchyňské náčiní apod. Početné jsou i nálezy zbraní jako oštěpů, kopí, mečů, pochev, šípů a štítů, nálezy doplňují i součásti ostruh, tradičně považované za ukazatele jezdecké nobility, z jejichž kruhů očekáváme i původ vládců oppida. 

Svatyně:

Zcela mimořádný je objev svatyně v JZ rohu akropole, v nevyšším místě celého oppida. Vzniklo zde postupně oválné ohrazení, ve kterém se nacházela mohutná stavba s oktogonálním půdorysem (viz trojrozměrná rekonstrukce). Vedle ní byla nalezena jáma, vyplněná silnými vrstvami spálených obilovin spolu s fragmenty nádob. Celá situace vedla k úvahám o obřadních praktikách spojenými s potravinovými obětinami, tolik typickými pro všechny pravěké a starověké společnosti. Důležitost svatyně představuje její stabilní umístění, které neprocházelo takovými proměnami, jako vedle ležící dvorce, a také zjevná absence jakýchkoliv aktivit, spojených s hospodářstvím. 

Na akropoli se vcházelo vlastním vstupem, tzv. bránou N. Ta navazovala na starší bránu z 6. a 5. stol. př. n. l. Nacházela se v jihozápadním okraji akropole. Podobně jako ostatní brány oppida byla i tato řešena v podobě tzv. klešťovitého vstupu, protáhlého na 26 m s dřevěnou bránou a věžovitou stavbou nad ní. Šířka vstupu činila 7,5 m. Vedla k ní cesta přímo od hlavní brány (viz zastavení 4). Cesta byla upravená pro provoz vozů. Mezi nálezy z brány zaujme kromě fragmentu železné spony ještě i dvojice krumpáčů (viz obrazová galerie), které zastupují široké spektrum nástrojů, jaké byly používaný k výstavbě opevnění. Brána byla jednou přestavena, v mladších fázích oppida však byla nahrazena branami E a F, které byly postaveny s ohledem na intenzivnější komunikační provoz oppida v jeho vrcholné fázi vývoje na dnešní hlavní příchozí trase od hlavní brány. Prostor brány byl zastavěn opevněním. Za valem byla zřízena rozsáhlá pochozí vyštěrkovaná plocha, která sloužila jako veřejný prostor, který ústil k předpokládanému zdroji vody pro obyvatele nejvyšších partií oppida – patrně studnám, umístěným v proláklině na jihozápad od akropole. Z tohoto období zaujmou pozornost nálezy mincí a tzv. mincovních vah. 

Zajímavost: 

Po ukončení výzkumu v roce 1989 začal prostor akropole s relikty kamenných staveb z 5. stol. př. n. l. chátrat a stával se čím dál tím více obětí náletových dřevin, sběratelů kuriozit a intenzivního turistického provozu, na který nebyla plocha připravena. Až v roce 2005 se v rámci projektu Středočeského kraje KELTSKÁ EVROPA podařilo iniciativou Ústavu archeologické památkové péče středních Čech přikrýt celou plochu navezeným materiálem a pod ním zakonzervovat ohrožené stavební relikty z doby železné.